Skip to content

Zákon přitažlivosti

Zákon přitažlivosti má podobnou sílu, jako zákon gravitace. Tyto zákony napomáhají expanzi vesmíru.

Země je časoprostorová realita, jedna z mnoha. Než se bytosti inkarnují, předem se dohodnou na tendencích, které jim pomohou se v této realitě učit.

Tendence Země je gravitace. Zákon přitažlivosti je ale mnohem vyšší a mocnější, než gravitace, zasahuje celou naši galaxii a je jejím řídícím zákonem. Je to v podstatě zákon zrcadlení. To znamená, že naše myšlenky se budou zrcadlit navenek v prostoru.

Tento zákon nezná pojem NE.

Na cokoliv pomyslíš, to se odráží ve vesmírném „zrcadle“, na cokoliv pomyslíš, to existuje.

Například, bojíš se nemoci, říkáš si: „nechci nemoc“, to znamená NE nemoc. V realitě se ale bude zrcadlit „nemoc“.

Jakmile toto pochopíme, můžeme tohoto zákona využít ve svůj prospěch.

Uvědomíme si, že vlastně můžeme všechno, ale jediné, co nám brání, je systém naší víry a našich přesvědčení, tedy to, co jsme si vytvořili ve své mysli, čemu jsme uvěřili a co jsme přejali od druhých, zejména v dětství.

A tato přesvědčení jsou často tak silná, že ve skutečnosti je velmi těžké, někdy až nemožné je překonat.

Tento zákon působí stále, tedy také předtím, než se narodíme. Své životní – učební lekce si stanovujeme ještě před příchodem do zemské reality sami, na základě minulých zkušeností, pochopení a uvědomění (duše).

 

Příklad, jak tento zákon funguje:

V následujícím životě potřebuješ pochopit a prožít, co je to opravdová „svoboda“. Projektuješ touhu po svobodě, to znamená, že nejprve budeš muset zažít „nesvobodu“, abys mohl pochopit a rozpoznat, co je to svoboda. Takhle to je ve světě duality.

Proto si pro inkarnaci budeš vybírat zkušenost „nesvobody“.

Bílou pochopíš jen tehdy, poznáš-li černou (perspektiva černé). Předem si tedy vybíráš, KAM se budeš inkarnovat.

Příklad: Dívka s velmi nízkým sebevědomím, která dělá podřadnou práci a nechává se manipulovat je pak „vhodným adeptem“, jako budoucí matka. Budeš žít v chudobě, v perspektivě stínu a tmy a to pak v tobě vyvolá touhu po změně.

V podstatě si vybíráme OPAK toho, co si přejeme prožít, abychom mohli dojít k pochopení a uvědomění. A to, na co se zaměříš, to se stane. Tím se ladíš na vibraci, která je v souladu s tvým záměrem, ladíš se tedy na konkrétní vibraci určitého místa planety, které se sladí s místem a časem porodu. Vše, absolutně vše, si plánujeme ještě před narozením, ale z perspektivy, z jaké vidíme budoucí potenciály, takže předem víme, když provedu takové a takové rozhodnutí, stane se to a to. Takto vidíš dopředu celý život, až ke smrti. Ale jakmile si to vše uvědomíš, můžeš to změnit.

Vše, co žijeme, pro to jsme se rozhodli sami předem. Žádný viník neexistuje.

Pokud pochopíme, že v jedné jediné volbě jsou ukryty miliony potenciálů, pak taky pochopíme, že máme vždy k výběru miliony možností.

Všechny duše mají miliony možností.

My se jednoduše „ladíme“ vibračně svým myšlením na tyto potenciály a z nich si pak volíme tu nebo jinou perspektivu – možnost.

 

Příklad: Kruté dětství je potenciál, vibrační shoda s tím, pro co se určitý člověk předem rozhodl. Pokud se dítě zaměří na strach a obavy matky, ladí se na vibraci oběti, a tudíž si pak začne vtahovat do své reality takový potenciál, který je vibračně v souladu s tím, co si vlastně má prožít.

Realita, kterou si tento člověk vybral ještě před svým narozením je s ním pak v souladu v několika potenciálech. To dítě se ladí vibračně na právě ten potenciál, který mu přitáhne přesně to, co on si má (chce) prožít.

 

VZTAHY:

Nemůžeš oddělit své současné vztahy od svého vztahu, který jsi měl při vyrůstání s rodiči a ten vztah s rodiči si nevyřešíme, pokud se nevrátíme a neuvědomíme si, co jsme prožili a proč.

Zákon přitažlivosti zrcadlí frekvence, které máme v sobě, to znamená, zkušenost z dětství, například pocit odmítnutí a opuštěnosti vytvoří „emoční otisk“ na emočním těle a ten otisk vibruje „jsem opuštěný, jsem odmítán, jsem bezvýznamný atd.“.

Za to ale může právě zkušenost, kterou jsme si jako děti prožili a ta vibrace se prostě zrcadlí v naší realitě.

Převzato od Teal Swan.

 

Doplňuji vlastními slovy :  Jak můžeme z toho kolotoče vystoupit ?

První podmínkou je – dokonale se spojit se svými emocemi, a jakmile tě něco znepokojí, zraní nebo naštve, tak místo toho, aby ses snažil cítit líp, udělej pravý opak !!!!

Ponoř se zcela do toho pocitu a prožij ho naplno v těle.

V podstatě použiješ své emoce jako spojovací lano, které je připoutané k minulosti. Jakmile jsi přímo a naplno v té emoci, a není to vůbec lehké, pak se ptáš: „Kdy jsem se takhle cítil poprvé?“

Ta otázka je záměr „Požádej a je ti dáno“ a pak ti přijde vzpomínka, která ti ukáže odpověď. Ale nečekej, že to musí být vzpomínka, kterou ti nabídne rozum.

Ta vzpomínka může mít nejrůznější podoby, protože vzpomínky ukládáme rozdílně. Někdo emocionálně, někdo má vzpomínky spojené s pachy, někdo vnímá v obrazech. Můžeš se najednou cítit být malým dítětem v jiné realitě, jsem tam a tam a najednou mám „ty stejné pocity“ a jsou velmi silné.

Jakmile si tu vzpomínku uvědomíš, můžeš ji aktivně změnit.

Snažíš se uvědomit si a pochopit to malé dítě, které je vlastně stále jakoby uvnitř tebe, uvědomuješ si emoce prožitku, které byly potlačeny. Jakmile si je uvědomíš, „uznáš je“ a přijmeš, mohou se dostat do vyšší vibrace.

Ty ve skutečnosti dáváš tomu malému dítěti (v sobě) souhlas k tomu, aby mohlo emoci naplno pocítit a prožít.

Jakmile pak ta emoce začne slábnout, jdi do konfrontace s tím, kdo tyto špatné pocity a emoce způsobil nebo byl jejich příčinou.

Řekni mu vše, řekni mu, jak se cítíš (vše je tady a teď, vnímáš sebe jako to malé dítě) a ptej se na vše, co chceš pochopit a znát. Pokud to je jen trochu možné, snaž se dotyčnému odpustit, požádej i jeho o odpuštění, ať se stalo cokoliv a odpusť i sobě.

Toto vše je možné, protože časové linie se vrství na sebe a jakmile zvýšíš vibrace, jsi NAD nimi a můžeš s nimi pracovat. Dnes to dokazuje i věda.

Nemusíš se bát, zda vzpomínka, která se ti vybaví, je ta pravá, protože každá je ta důležitá. Důležité jsou emoce, které obsahuje.

Důležité je, že sami sobě dovolíme prožít to, co dřív bylo potlačeno.

Tedy, ty se vrátíš do dětství a změníš vibraci té příčiny, té zkušenosti, která pak v budoucnu způsobila celý sled událostí a ty změníš celý ten pro tebe patologický vzorec, který sis vytvořil a dokonce změníš i všechny další vibračně podobné vzorce a už se nebudeš muset cítit tak, jako dosud. A co navíc, ty od té chvíle vyzařuješ už vibraci jinou, a přestaneš tím pádem přitahovat lidi, kteří si tě neváží a kteří tě odmítají.

Vědomě takové lidi ve svém životě nechceš, ale podvědomě je přitahuješ.

Tím, že umožníš, aby to skryté vyšlo na povrch, úplně se tomu poddáš, jako když pluješ s proudem po řece, když se doslova sjednotíš s tou emocí, už ji neodporuješ, může se uvolnit a vibrace se změní.

Do 8 let jsou vzpomínky uložené převážně v emocích, protože dítě nejprve prožívá emočně, a teprve později v obrazech.

Toto je nejdůležitější věk.

Viki