V Olomouci jsem našla poklad

www.masaze-kalokagatia.cz/v-olomouci-jsem-nasla-poklad/

 

Minulý týden jsem si dopřála krásnou „pracovní dovolenou“. Čekala mě cesta přes půl republiky, ale výsledek stál za to! Ve čtvrtek v brzkých ranních hodinách jsem se z jihu Čech vydala směrem na Olomouc.

Už po samotném příjezdu mě uchvátil vzhled a atmosféra tohoto historického města a to jsem ještě netušila, co bude následovat :-).

V Olomouci jsem se zúčastnila intenzivního prožitkového kurzu Viktorie Skácel – Kraniosakrální terapie cestou hluboké relaxace.

IMG_1933Jedná se o jemnou, neinvazivní a přitom velmi hlubokou a účinnou formu „léčení“, která celostním a bezpečným způsobem pomáhá našemu tělu nalézt ztracenou cestu k rovnováze – tedy zpět ke ZDRAVÍ. Kraniosakrální terapie je zaměřena na nejvyšší možnou harmonizaci a aktivaci vlastních samoléčebných schopností našeho těla.

Na celém kurzu bylo báječné, že jsme se nesnažili tělo nějak detailně zkoumat, vyhledávat bloky či diagnostikovat, ale učili jsme se „vidět = navnímat“ člověka jinak, než je obvyklé. Učili jsme se respektu, neboť pouze vlastní tělo každého člověka má dostatek informací o tom, co opravdu potřebuje. Díky hluboké relaxaci, která je průvodním jevem kraniosakrální terapie, začne tělo vlastně samo uvolňovat energetické blokády a nastavuje jemu vlastní proces samo-léčení.

kraniosakrální terapieKurz byl hodně o praxi, prožitcích, práci na sobě, ale i teorie bylo dostatek, neboť samotné poznání toho, jak celý ten dokonalý systém zvaný TĚLO funguje, je naprosto uchvacující a pomáhá pochopit celý zdánlivě neuchopitelný způsob práce při kraniosakrální terapii.

Metoda vychází z poznání, že každému fyzickému projevu nemoci předchází určitá více či méně na první pohled patrná disharmonie uvnitř nás a že mezi pánví (os sacrum) a lebkou (cranium) existuje významná souvislost, která se projevuje v páteřním kanálu.

Je známým faktem, že mezi kostí křížovou a lebkou pulzuje mozkomíšní mok, který je sem pumpován v pravidelných intervalech 6 – 10 x za minutu ze 4. mozkové komory. Důsledkem této aktivity vznikají jemné vibrace, které se následně šíří do celého těla. Hlavní funkcí mozkomíšního moku je omývání, výživa, detoxikace a ochrana našeho mozku a míchy.

Celá terapie se opírá i o poznatky z oboru osteopatie, že lebeční kosti ve skutečnosti nejsou srostlé, jak se běžně prezentuje a vyučuje, ale právě švy mezi lebečními kostmi umožňují jejich pomalý rytmický pohyb, jenž byl nazvaný primární respirací neboli Dechem života.

Životní síla, která tento Dech uvádí do pohybu prostupuje celé naše tělo. Doslova každá buňka následuje tento nepatrný pravidelný pohyb, který má svůj vlastní rytmus nezávislý na dechu a tepu srdce.

My jako účastníci kurzu jsme se učili tyto pohyby a rytmy citlivě vnímat skrze neuroreceptory na našich rukách, neboť pokud dokážeme navnímat tento primární dech a uvést kraniosakrální systém do rovnováhy tak, aby byl přirozeně silný a hlavně pravidelný, v těle klienta se začne rozplývat dokonalé ZDRAVÍ.

IMG_1899Celé „ošetření“ probíhá tak, že klient leží oblečený na lehátku v pohodlné poloze a já jako terapeut mu po dohodě přikládám ruce na nebo pod tělo a naladím se na jeho kraniosakrální systém. Moje ruce zůstávají s tělem klienta ve velmi lehkém a hranice respektujícím kontaktu.

Klient se začíná pozvolna uvolňovat, a tím tělo může začít zpracovávat aktuální témata, která si samo určí. Aktivují se léčivé procesy na všech úrovních – fyzické, psychické, emocionální i spirituální. Klient se během ošetření dostává do stavu hluboké relaxace, která provází celou terapii od začátku až do konce, a jeho tělo tak regeneruje své energetické zdroje.

Kraniosakrální terapie může z vnějšího pohledu připomínat práci s energiemi (např. reiki), jedná se však o odlišnou metodu založenou na zcela jiných principech. Terapeut zde klientovi nedodává nějakou vlastní energii, ale pomáhá mu podpořit jeho vlastní dech života – univerzální léčivé síly. Zároveň se ale nejedná ani o běžný typ masáže.

IMG_1837Kraniosakrální terapie je zkrátka hlubokým prožitkem nejenom pro klienta, ale i pro samotného terapeuta. Výsledkem správně provedené terapie je pocit maximální relaxace a regenerace.

Pozitivní vliv kraniosakrální terapie se osvědčuje zejména při bolestech hlavy, migrénách, poruchách rovnováhy, hučení či pískání v uších, bolestech zad a páteře, stavech vyčerpání, při chronické únavě, poruchách soustředění či při nadměrném a dlouhotrvajícím stresu.

Člověk jako lidská bytost je ať chceme či nechceme součástí Vesmíru a podléhá jeho Zákonitostem a pouze tehdy, pokud je poznáme, můžeme je začít naplno využívat ve svůj prospěch.

Princip a přínos kraniosakrální terapie cestou hluboké relaxace snad nejvýstižněji charakterizují slova samotné lektorky kurzu Viktorie Skácel, jejíž osobitý přístup a skvěle propracovaná metoda celé terapie se pro mě staly tím pomyslným pokladem, který jsem v Olomouci našla.

„Ruce terapeuta, které vstupují do „hry“ s tělem, relaxujícím a odpočívajícím na lehátku, dotyk a citlivá manipulace aktivují mocné síly, které spaly dosud neprobuzeny hluboko uvnitř těla. Je to velmi zvláštní a těžko popsatelný pocit, který oba prožívají. Klient i terapeut. Zklidněná mysl dovoluje podvědomí postupně uvolňovat staré vzorce, které udržují napětí a disharmonii v těle. Tělo pak odpovídá nejrůznějšími způsoby, podle úrovně vědomí, ve kterém se jako ve stavu bytí nachází. Čím víc se mysl uvolní do prázdnoty relaxace, tím víc umožní tělu procesy jeho samoléčby. Terapeut je dirigentem velkého orchestru buněk těla a nutí jednotlivé jeho členy (buňky, tkáně, orgány) „procvičovat“ jednotlivé party tak dlouho, dokud orchestr nehraje unisono. Tuto terapii si zamiluje každý, kdo to sám sobě dovolí.“

 

 

S velkým díkem autorce webu i článku, terapeutce  Ivě Fajové Bc

leden 2016

Viki