Lítost

Je to cit, který používá prakticky každý člověk. Lidé jednoduše netuší, jak velké problémy může vyvolat lítost. Při práci s lidmi jsem se přesvědčil, že mnozí pokládají lítost za dobrý a ušlechtilý cit.

Je to skutečně tak ?

příběh :

V mé ordinaci sedí starší žena. Má mnoho zdravotních a osobních problémů. Nadšeně vypráví o tom, jak moc má ráda lidi, jak jim věnovala celý svůj život. Avšak z nějakého důvodu lidé její lásku neopětují. Žena tvrdí, že se k nim chová s láskou, ale oni k ní - s agresí.

" Jak máte ráda lidi ?" ptám se.

" Jak to, jak ? Lituji je, " odpovídá.

" Proč je litujete ?"

" Pane doktore, kladete divné otázky. Proč litujeme lidi ? Zřejmě proto, abychom jim pomohli. "

" Správně," souhlasím, " ale lítost není dobrý způsob, jak pomáhat lidem. Koho obvykle litujeme ? Chudé, žebráky, nešťastné, nemocné, ty, co se trápí.

Když litujete člověka, automaticky na podvědomé úrovni, přivoláváte do svého a také do jeho života všechny tyto nepříjemnosti. Potom se divíte, že se k vám lidé chovají špatně. Právě proto se tak chovají. Vždyť vy jim posíláte zhoubné myšlenky !"

" Cožpak to znamená, že člověka nemůžeme litovat ?"

" V žádném případě. Lítost je pro člověka, projeho duši škodlivá. Nejsem proti pomoci lidem. Pomáhat lidem je velké umění."

" Ale vždyť takto se můžeme stát bezcitní."

" Ne, naopak. Po tom, co se člověk zbaví lítosti, bude velice pozorný a citlivý k ostatním lidem. Člověku můžeme a potřebujeme pomáhat prostřednictvím péče, pozornosti, lásky, milosrdnosti.

Jen ne lítostí.

Když litujete člověka, projevujete nesouhlas s jeho nemocí, neštěstím neob osudem všeobecně.

Tímto jednáte proti silám Vesmíru.

Když se staráte o tělo člověka, škodíte jeho duši. Cožpak můžete znát přesně podvědomé záměry jiného člověka ?"

" Samozřejmě, že ne," odpovídá pacientka. " Je těžké se vyznat v sobě."

" Přesně tak."

" Pane doktore, co mám potom dělat, když někdo přijde a začne si stěžovat?"

" Buďte upřímná ve svém záměru pomoci tomuto člověku. Navenek s ním dokonce můžete soucítit, ale uvnitř dáte najevo, že souhlasíte s jeho utrpením, jeho bolestí. Vytvořil si je sám, podvědomě, jen si to nepřipouští. Přece pokud by si uvědomoval prospěch, který skrývá jeho nemoc nebo nepříjemná situace, potom by nepřišel a nestěžoval si, ale dávno by se změnil."

 

Pokuste se pochopit člověka a konkrétně mu pomoci, ale v žádném případě jej nelitujte.

Když pomáháte člověku řešit jeho problém, projevujete milosrdnost a soucit, dostáváte svérázné "očkování" proti stejnému problému.

Existuje množství způsobů, jak pomoci člověku.

Je to pochopení, milosrdnost, dobrotivost, péče.

Můžete pomoci materiálně, fyzicky.

Můžete poradit, ale s radami buďte opatrní. Váš způsob pomohl vám, může však být bezmocný ve světě jiného člověka.

Občas "kopanec do zadku" je také dobrý způsob, jak pomoci.

Stává se, že když člověka necháme být, nebo řekneme "ne", i to mu bude na pomoc.

 

Nietzsche říkal :" Miluj bližního, znamená, nech ho na pokoji !"

 

Nejlepší způsob, jak pomoci člověku je přece jen láska. Jinak řečeno, přestaňte vyjadřovat nespokojenost, odsuzovat, kritizovat, opovrhovat, nenávidět a litovat.

Posílejte lidem jen dobré, světlé myšlenky.

Važte si světa jiného člověka a měňte svůj vlastní.

Hromaďte lásku a radost ve své duši, ve svém světě a rozdělte se o tyto pocity s okolím.

To je ta láska k lidem.

Jednoduše, kolik je lidí, co potřebují pomoc, tolik je způsobů, jak jim pomoci. Pro každého člověka existuje jiný způsob. Nejdůležitější je váš upřímný záměr pomoci a snaha pochopit svět jiného člověka.

 

Lítost k lidem rozhodně přitáhne opětovanou lidskou agresi. Vždyť je to agresivní cit. Právě proto člověk, který pokládá lítost za dobrý cit, nijak nemůže pochopit, proč na jeho, jakoby dobré činy, odpovídají lidé agresí.

Lítost pociťují ti lidé, kteří nevidí a nechtějí vidět, že žijeme ve spravedlivém a harmonickém světě.

Vypadá to, že lítost je produktem pýchy.

Je to výsledek nechápání vyšších zákonů a svého místa v tomto světě.

Proto hlavní podmínkou toho, jak se zbavit lítosti, je víra ve spravedlnost a harmoničnost Vesmíru.

 

Úryvek z knihy : Dohoda s nemocí ( autor Valerij Sinelnikov )