Když se někdo považuje za Mistra,

už nemá proč se dál učit. Pouze obhajuje svůj titul.

Kdo se cítí být dokonalý, nemá žádný důvod bojovat a snažit se.

Kdyby se druhým zdálo, že se opravdu snažíte, mohli by to považovat za důkaz, že nejste nejlepší a proto se raději nesnažíte.

Člověk, který si myslí, že je dokonalý má hrůzu z toho, že by se mohl mýlit.

Kdyby se mýlil, zhroutil by se obraz jeho dokonalého JÁ, který si o sobě vytvořil.

Proto, pokud to jde, je lépe rozhodnutím se vyhýbat, nebo hledat obětního beránka, na kterého lze svalit vinu za nesprávná rozhodnutí.

"Dokonalý" člověk sice rozhoduje, ale většinou ukvapeně a předčasně.

Rozhodování mu nedělá potíže. ON je přece dokonalý a nemůže se mýlit.

Když se něco nepodaří, vždycky se najde někdo, kdo za to může.

                                                                                                                            ( citát z knihy )