Ahoj Vlaďko...nedá mi to a musím se pochlubit....

Ještě stále ve mě doznívají zážitky z víkendového semináře - bylo to fakt úžasné.

A hlavně to, co se děje dál je také hodně zajímavé.

Mám pocit, že jsem teď jiná, klidnější, vyrovnanější. Neřeším neřešitelné a když se zdá, že by se mohla objevit nějaká katastrofa, v pohodě ji rozdýchám, nebo použiji Tvoji větu : " Přece nebudu otrokem " nějaké " chemie " !

Když jsem unavená, udělám si kratičkou meditaci a " opravím " co je potřeba - tam uvnitř.

Je to opravdu úžasné !

Ještě větší zážitek jsem měla s mojí dcerou. Přišla, že ji bolí v krku, jestli s tím můžeme něco udělat.

A tak jsem si řekla : " Proč ne ? Zkusíme to " !

Uvedla jsem ji do meditace a poslala ji s patřičnými instrumenty, ať si krček vyčistí. Bylo úžasné přihlížet, jak pracuje. Ale ještě úžasnější byl můj pohled na ni, když se " vrátila zpátky ", otevřela oči a polkla. Její pohled mě přesvědčil, jak to funguje, aniž by cokoliv řekla. Nemám ani slova, abych popsala, jak mi v té chvíli bylo a stále ten pocit cítím.

Děkuji, mockrát děkuji za to, co jsem se s Tebou mohla naučit.

Zdeňka