12 symtomů spirituálního probuzení

Všude je možné číst znaky spirituálního probouzení bez jakéhokoli vysvětlení. Pokusím se je trochu přiblížit, protože jejich nepochopení vede k chaosu nebo k pocitu, že jste se zbláznili.

Spirituální probuzení neboli osvícení je vykládáno, jako "nová vlna" a je obecně považováno za bláznivost mladých nebo tzv. druhou mízu. Pokud ale máte některé příznaky uvedené níže, víte, že se jedná o něco zcela zásadního a společností nepochopeného nebo přehlíženého. Ve skutečnosti se jedná o návrat od nepříčetnosti k duševnímu zdraví a je nutné se řídit sám sebou a nikoli názory ostatních. Osvícení je doslova zahlédnutí světla v kompletním spektru. Myšlenky zmizí, cítíte bezdůvodné štěstí, pojem času a gravitace na několik vteřin mizí. Tento prožitek navždy změní vaše vědomí. Můžete ho prožít náhle při práci na zahradě nebo se dostaví pravidelnou meditací. Přepsáním hodnot se kvantovým skokem změní vaše vědomí a můžete pozorovat následující symptomy:

 

1. Tendence nechat věci volně plynout místo, abychom o ně usilovali.

 

Za správný přístup považujeme snahu něčeho dosáhnout nebo někoho získat a čím je snaha větší, tím ji víc oceňujeme. Pravý opak je pravdou. Úporná snaha vede ke stresu s jehož pomocí často lokty srážíme okolní konkurenci. Dosažení cíle tímto způsobem lze přirovnat ke znásilnění a po krátkém pocitu štěstí opět následuje dojem prázdnoty a vnitřního konfliktu. Zvolte si cíl, který je v souladu s vaším srdcem. Tato otřepaná indiánská hláška je vysmívána, protože není pochopena. Vaším cílem nemá být finanční odměna nebo získání postavení. To jsou potřeby ega, které vedou vždy ke konfliktu. Vaším cílem by měla být činnost, která vás naplňuje vášní a kreativitou a děláte ji, protože "musíte." Věnujete se tomu každý den bez jakékoli kalkulace. Naplněním je tak činnost samotná bez ohledu na ocenění okolím. Také jedině tím, že něco děláte vášnivě každý den se v dané věci stanete mistrem, finanční ohodnocení je nevyhnutelné a naplnění se odehrává na úrovni duše a nikoli ega.

 

2. Časté nutkání se usmívat a smát se.

 

Intenzivní prožívání každého okamžiku vede ke schopnosti všímat si dříve nepoznaných detailů nebo odstínů v konverzaci, což vede ke kumulaci pozitivní energie. To platí především, pokud jste v přírodě nebo ve společnosti pozitivního člověka. Běžně věříme v kumulaci negativní energie: "Ten mě zas vytočil" nebo "co si to dovoluje se ke mě takto chovat." Stejným způsobem lze hromadit pozitivní energii. Základem je ovšem stav, kdy se cítíte dobře zcela o samotě. Jedině tak můžete ovlivnit pozitivně i své okolí.

 

3. Pocit intenzivního propojení s přírodou a s ostatními.

Z pohledu kvantové fyziky je vše propojeno ve formě částic a vše jsou částice, včetně nás samotných. Osvícení a meditace jsou schopny zvýšit frekvenci částic podle přímé úměry vyšší frekvence - větší pocit štěstí a sounáležitosti. Prožívání těchto pocitů je přímým potvrzením entanglementu (propojení) částic a potvrzením této kvantové teorie. Zdrojem zvyšování frekvencí částic je naše srdce, které není pouze pumpou na krev ale především druhým nebo spíše prvním mozkem s neurony, jak potvrdily výzkumy HeartMath institutu v USA. Srdce tak prezentuje pohled na svět bez mozku, a tedy bez ega.

 

4. Časté a silné episody, kdy cítíte potřebu něco ocenit a být za něco vděčný.

 

Tyto zkušenosti plynou z otevřeného srdce. Tj. elektromagnetické pole srdce je značně zesíleno a všechny pozitivní emoce se násobí. Rostou schopnosti, jako emaptie, sympatie, vděčnost, souznění a mnoho, mnoho dalších. Při intenzivním prožívání přítomného okamžiku logicky mizí obavy z minulosti, což je dávno neplatná iluze i z budoucnosti, která ještě neexistuje. Dojde vám nesmyslnost takových obav a jste vděčni za dnešek. To je také jediný okamžik, jenž existuje.

 

5. Schopnost jednat spontánně a ne na základě strachu ze špatných zkušeností v minulosti.

 

V podstatě navazujeme na bod 4. Jakmile intenzivně vnímáme přítomný okamžik, jasně cítíte, že minulost je nepodstatná. Na téma přítomnosti a ega doporučuji knihu Eckharta Tolleho Nová Země.

 

6. Neomylná tendence užívat si každý moment.

 

Toto pramení z přirozené vlastnosti člověka vyhledávat větší úroveň štěstí. Jakmile zjistíte, že užívat si přítomnost vám dělá neskonale lépe, než se hrabat v minulosti, vaše schopnost prožívat každý okamžik rapidně narůstá.

 

7. Ztráta vlastnosti dělat si starosti.

 

Jakmile jste pochopili, že minulost i budoucnost jsou neexistující iluze, starosti přestanou existovat. Minulost je chybný záznam událostí, protože situace, kterou jste prožili, jako zásadní, je pro druhého zapomenutá událost. V podstatě jste byli někde s někým, kdo nebyl schopen prožívat cokoli stejně intenzivně, jako vy. Budoucnost neexistuje. Z kvantové fyziky totiž vyplývá, že hmota (veškerá existence, jak ji vnímáme) neexistuje doukud ji nepozorujeme. Pokud něco pozorujeme, současně si něco přejeme. Tím vytváříme svět nekonečných kvantových pravděpodobností, nekonečných verzí budoucnosti.

 

8. Ztráta zájmu prožívat konflikt.

Lidé vám potvrdí, že největším zdrojem konfliktu jsou názorové rozdíly. Pokud ale víte, že každý je na "své cestě" a na své úrovni vědomí, názorové rozdíly jsou dané. Vy jste však ztratili zájem kohokoli o čemkoli přesvědčovat, protože každý má svůj čas nebo specifický život, ve kterém dojde k poznání ultimátní pravdy. A opět. Kvantová fyzika potvrzuje, že vše je jeden celek na rozdílné frekvenci. Konflikt je iluze lidské mysli v nekonfliktním vesmíru. Pokud meditujete, navštěvujete místo částic na vysoké frekvenci a potřeba konfliktu je pro vás nezajímavá a vysilující.

 

9. Ztráta zájmu vysvětlovat své konání ostatním.

Jeden každý člověk má a bude mít na vaše chování názor. Každý názor je diametrálně jiný. Pokud se budete řídit ostatními, dojdete k chaosu a konfliktu v sobě. Bez ohledu na jakékoli názory víte, co je pro vás správné. Reakce druhých jsou irelevantní a příliš vás nezajímají.

 

10. Ztráta zájmu soudit druhé

Stejným způsobem ztrácíte zájem soudit druhé. Jejich činy odpovídají jejich současné úrovni vědomí a nelze ji změnit. Ztráta zájmu měnit ostatní je nevyhnutelná. Dále říkáte své názory ale nikoho nesoudíte. Je to bezpředmětné a opět zbytečně vysilující.

 

11. Ztráta zájmu soudit sám sebe

Podobný případ. Postupně poznáváte své skutečné já, které nemá nic společného s formou. Vaše tělo je dočasná skořápka, kterou odložíte. Vaše skutečné já je vědomí, které je tvořeno částicemi v superpozici. Ty se po "smrti" stávají součástí nové formy. Soudit sám sebe znamená zůstávat ve svém egu. V kolotoči kompulzivního myšlení. Bludný kruh, ve kterém se většina pohybuje, je pro vás jednou provždy nezajímavý.

 

12. Získání schopnosti milovat, aniž čekáte cokoli od druhého.

Tento odstavec bude opět nepochopen. Láska, tak, jak ji vnímáme, je ve skutečnosti touha po formě - tělu a vede nás k manipulaci a trápení. Na fyzické lásce není samozřejmě nic špatného ale vše se točí kolem nekvalitního sexu a zcela se zapomíná na duševní stránku a energii srdce. Po vyprchání hormonálních emocí zůstává stereotyp a práznota, kterou nehrazujeme někým novým. Tím se i ve vztazích pohybujeme v uceleném, cyklickém kruhu. Pravá láska je stav bytí, kdy milujete především sebe a veškerou existenci. Partner je nádherný bonus, který vás učí o vás samotných a dovoluje vám prožívat vše intenzivněji. Nesmíte ale na něm lpět, viz můj článek o toxické lásce. Pokud se základem komunikace s partnerem stane srdce a duševní energie, sexualita se stává něčím na zcela nové úrovni prožívání. To je také smyslem života. Prožívat svůj život.

 

S tímto textem se natolik ztotožňuji, že jsem si dovolila jej vyjmout z blogu Richarda Maška, blog iDnes.cz