Vaše příspěvky, rady, vzkazy, zkušenosti - pište do tabulky na konci stránky

Datum: 06.03.2009

Vložil: Draha

Titulek: Kraniosakrální terapie podruhé...

Milí návštěvníci,

po krásném odkazu paní Inky jsem se rozhodla, že z pověstného již výše mnou zmiňovaného
batůžku vybalím ještě pár "svitků", o jejichž "sváteční " charakter se s Vámi podělím...

Kraniosakrální terapie je svou hluboce relaxační podobou pro klienta v e l m i h a r m o n i z u j í c í terapií na všech úrovních, tedy nejen tělesné, ale i duševní a pokud si to příjemce dovolí tedy i duchovní. Tyto se navzájem prostupují. Pro mne se stala už dávno i druhem m e d i t a c e, v níž osvobozena takto od své mysli, soustředěna na své pocity mohu překonat hranice těla a otevřít se světlu čistého vědomí ve sféře hlubokého klidu a ticha své bytosti. Nabídnu Vám prožitek, jenž může vnímat každý z nás při kraniosakrální terapii, otevře-li se mu...


D o t e k A b s o l u t n a

Zástěna víček,
tak konejšivá
Opona divadla

Neskutečně krásné dějství to bylo

Lehounké plutí energií
Zahrada ráje
Nebe se dotklo zemitého mého bytí

Jako by nebylo ani tělo
Jen duše prosvítala momentálním bytím
Tetelila se štěstím
nebývalé harmonie
Andělé přihlíželi
souhře laskavých rukou,
otevřených srdcí
a odemčených těl

Nebyla jsem tu,
nebo byla
Lehce jen se mě skutečnost bytí dotýkala

Těžko nepřiznat slzy dojetí
z laskavého doteku Absolutna


Proto je také pro mne v roli terapeuta d o t e k - darem n e b e , terapie druhem pomoci i meditací a lehátko s klientem " mešním stolem " ...

V l a d ě n c e mohu vždy jen se slzami v očích i v srdci děkovat, že mi jako zprostředkovatel je vždy ochotna dát ze sebe část toho, co získala na " své cestě ", a to s láskou, s otevřeností srdce a sobě vlastní čistotou...








Datum: 01.03.2009

Vložil: Inka

Titulek: ...kranisakralna terapia a ja...

Co napisat o kraniosakralnej terapii? Co napisat o prezitku,ktory ma zasiahol nielen ako masera,ci terapeuta? Co napisat o terapii,ktora ma taku silu,ze jej smerovanie ide do takych vysok a hlbky,ze tazko popisat. Zda sa vam to prehnane? Je to neuveritelne!! Nedokazem bez emocii popisat to co mi odovzdala skusenost so stretnutim tejto terapie a ludmi,ktorych som stretla. Nic nie je nahoda a kazdy z vas,ktory sa vyda na cestu tejto terapie rozkvitne. Nielen klient,ked musim nazvat takto bytost,ktora k vam prichadza,ale i my. Citam odkaz,ktory hovori o batozku a zaroven vazbe k tejto terapii. Co to je? Je to uzasna cesta ako sa stat krok za krokom celistvym. Celistvost je nieco co zahrna vsetky sfery nasho zivota. Ma hlbku i vysku,ma polaritu i rytmus a v tom vsetkom sa nachadzame my s nasim telom a zmyslami a darom prekrasnej tvorcej energie a slobodnou volbou. Kraniosakralna terapia je jednou z ciest,ktora ma vsak celistvost a tym nam dava pevnu podu pod nohami pre zivot. Kazdy si z nej odnesie co chce a potrebuje. Nemozne nou ublizit,nemozne prekrocit uroven zitia! Je dokonala. Je ako my. Je to moj uhol pohladu a moj prezitok, s ktorym sa s vami tuzim podelit.
Skusenosti pribalim neskor,vsak ich musim najskor nazbierat.
Dakujem Vladka,dakujem ze si.

Datum: 18.02.2009

Vložil: Draha

Titulek: Kraniosakrální terapie

Milí návštěvníci,

jsem potěšena, že mohu také přiložit polínko k dobrým zkušenostem s "produkty" nabízenými tímto webem. Jedním z nich je také k r a n i o s a k r á l n í t e r a p i e , která mě v režii Vlad'ky Skácelové velmi oslovila jak v roli klientky, tak i později zkušenosti nabírající terapeutky.

Přijela jsem za Vlad'kou zdaleka a v oranžovém batůžku na zádech jsem měla pečlivě zabalenou docela vážnou diagnózu, uvitou z problémů páteře a pohybového aparátu, poruch metabolismu a důsledků špatného životního stylu. Odvážela jsem si z terapií pokaždé s v á t e k v srdci, v duši a také v těle. V následujících dnech se stávala stále častěji mou společnicí pohoda a pocit vitality z celkového zlepšování zdraví.

S oním oranžovým batůžkem na zádech jezdím zdaleka za Vladěnkou pořád. Místo vážné diagnózy balím už lehčí, vložím chut' učit se, pár otázek a kytici díků za její profesionální a duchovní přístup.

A aby nezůstalo jen u pasivního přijímání, rozhodla jsem se věnovat této terapii i aktivně, nebot' mi hodně přirostla k srdci - je to hluboká forma léčení - a pokud i Vás osloví, vřele ji doporučuji. Není překážek kolem nás, jsou jen v n á s .....

Datum: 17.02.2009

Vložil: Helča

Titulek: Posílám něco zajímavého....

Odpuštění a poděkování...
Komu obvykle říkáme dobří lidé ? Těm, kteří nám dělají něco dobrého, pomáhají, přinášejí do našeho života radost.
A komu říkáme špatní ? Těm, kteří nám působí bolest. Ale přece my sami vytváříme svůj svět, sami vyvoláváme bolest.
Tedy sami přitahujeme takové lidi ! Pomáhají nám odhalit naše slabé a bolestivé body, pomáhají nám stát se silnějšími.
Proč se v tom případě na ně zlobíme a urážíme se ?
Vždyť nás nenapadne zlobit se na oheň, když se spálíme !!

Datum: 29.01.2009

Vložil: Růženka

Titulek: Rovnováha

Ahojky, snažím se najít rovnováhu v péči o sebe = duchovno + rodina a její zájmy
Většinou to dopadne tak, že dám přednost potřebám rodiny a přestanu naslouchat svému tělo, což nedopadne vždy dobře.Tento měsíc mě zastavil až pobyt v nemocnici, i když jen 1 denní....poráď dobrá vílo, Tvůj pirát :-))

Datum: 30.01.2009

Vložil: Vlaďka

Titulek: Re: Rovnováha

Růženko....ty mi dáváš...tohle není jednoduchá otázka a ne na jeden řádek....

Pokusím se ti ale odpovědět, jak to vidím já....
Především " duchovno " nevnímám jako něco, co je oddělené od běžného, každodenního života, ale je jeho součástí. Duchovno dle mého je umění žít každodenní život. Ranní vstávání, péče o rodinu, děti, práce, vztahy, ale taky o sebe sama. Přičemž péče o sebe sama neznamená jen hygienu v koupelně, make-up nebo hezké šaty, ale především je to kontakt se svým nitrem, něco jako hygiena duševní.
To znamená, nehledám " viníky " toho, jak žiju a jak se cítím kolem sebe, ale hledám odpovědi především v sobě, jak se chovám já, co dělám já, co působím sobě a co druhým a proč to tak dělám.....
Já vnímám lidičky jako několik skupin...
Lidičky opravdu " duchovní ", kteří umí žít každodenní život i vztahy s patřičným nadhledem, chápáním druhých, ale i sebe, umí žít bez zbytečných konfliktů a hádek, nebo konflikty řeší s rozvahou a odstupem, ale neutíkají od nich.
Poznám je většinou podle toho, že někdy víc pozorují a méně mluví, poznám je podle výrazu tváře, podle pohledu, podle chování...pokud neznám jejich způsob života.
Pak jsou tací, kteří " duchovno " předstírají, a hlásají, vnucují druhým své rádoby schopnosti a přednosti a přitom sami neví, co se svým životem a často jsou i nemocní. Tuhle skupinu taky poznáš na první pohled.
Pak jsou takzvaní " konzumenti ", které žádné duchovno nezajímá, protože si myslí, že jde o nadpřirozeno a k tomu oni se nemohou snížit. Uznávají pouze věci, které jsou pro ně absolutně " stravitelné ", doslova především dobré jídlo, pití, zajištění existence - auto, byt nebo dům....no však víme o čem mluvím.
Tihle většinou nestíhají svůj vlastní život, protože řeší taky životy druhých a nemají
" čas " podívat se sami na sebe ( jak se chovám já, co dělám a proč to dělám...), nebo nemají odvahu a svůj strach schovávají za silné řeči.
Většinou jsou více či méně nemocní, unavení, obézní.....přetížení....ve stresu....často se obětovávají a jsou zklamaní, že to nikdo nechce ocenit !
Stejným způsobem vedou do života svoje děti a dokud někdo tento kolotoč nezmění vědomě, točí se s každou další generací stejně.
No a další skupina jsou ti konzumenti, kteří postupně začnou zjišťovat, že tento způsob života je nenaplňuje, nebo že jsou neustále nemocní, nešťastní ve vztazích, život se jim hroutí....
Začnou hledat, kde se stala chyba a co udělali špatně.
Pokud skutečně a upřímně hledají a jsou připraveni změnit své názory i svůj život, moc si těchto lidí vážím a snažím se jim pomáhat, pokud mi na to síly stačí a pokud o to sami požádají.
Ta první skupina pomoc většinou nepotřebuje a je spíš připravena pomáhat ...pro konzumenta je to ztracený čas...nechce nic slyšet.

Ale ani já, ani většina z nás, kteří dnes máme tento názor, jsme se s ním nenarodili. Taky jsme žili jako konzumenti, protože ta doba, která je za námi, taková byla.
Většinou až nemoc, konfliktní vztahy, naše trápení, bolest a nespokojenost sama se sebou nás přiměla hledat řešení jinde, než pouze kolem nás v materiálním světě.
Já sama jsem si musela hodně prožít, než jsem objevila sama sebe a naučila jsem si vážit sama sebe, abych mohla být zdravá a žít lepší život, který mě naplňuje.
Byla to hodně dlouhá cesta a já dnes vím, že nikdy nekončí.

Ale abych neodbočila od tématu -
r o v n o v á h a :
Při všech těch mravenčích starostech o rodinu, děti či partnera si najdi čas na sebe. Stačí chvilka denně před spaním, nebo venku v přírodě, nebo brzy ráno, když je všude ještě klid....
Dnes už umíš komunikovat se svým tělem, se svou vnitřní inteligencí, která ti vždycky dá ty správné odpovědi, pokud se budeš ptát.
Ale bez otázky není odpověď.
Je jedno, jestli je ta tvoje chvilka venku nebo doma v meditaci, důležité je, být stále v kontaktu sama se sebou a naslouchat nejenom potřebám druhých, ale taky svým vlastním.
A nejen naslouchat, ale i řídit se radami, které dostaneš. Protože ty už víš, že nikdy nikdo ti nemůže v tvém životě poradit lépe, než ty sama, než tvoje vnitřní inteligence a tvoje srdce,
pokud jsi s nimi v kontaktu.
A uvidíš, že zvládneš i věci zdánlivě nemožné a přitom ti zbyde spousta času na věci, které jsi nestíhala dosud....nebo které jsi neviděla.
Budeš zdravá a šťastná a děti taky, protože mít maminku v nemocnici, to je asi to nejhorší, co by si mohly přát.
Tu nemocnici pak už nebudeš potřebovat.
Pak bude všechno v rovnováze.

Ale proč ti to písu, když ty to tam někde uvnitř všechno moc dobře víš......

Uf....tak tohle je moje odpověď....

Krásné sluníčkové dny...Tobě ( piráte sedmi moří ) i dětem....Vlaďka

Datum: 11.02.2009

Vložil: Růženka

Titulek: Re: Rovnováha

Děkuji dobrá vílo za vyčerpávající odpověvěď.
Mám ještě prosbičku, kde na tomto Tvém webu najdu Cesta II. Nějako se mi to nedaří...

Datum: 17.01.2009

Vložil: Vlaďka

Titulek: poznání

Andrejko....pokud jsem k tomu mohla jen malinko přispět, moc za to děkuji...

Datum: 17.01.2009

Vložil: Andrea

Titulek: poznání

Všechno, co chceme, už máme a přece nevíme, že to máme, dokud si neuvědomíme, že to máme...
Pracovat s myšlenkou a pocity, vnímat přítomnost a všímat si souvislostí je úžasné...
Já žiju !!!

<< 14 | 15 | 16 | 17 | 18

Přidat nový příspěvek